Voda je nejdůležitější součástí pro výrobu piva. Její kvalita vysoce ovlivňuje výsledné pivo. K výrobě piva je zapotřebí velké množství vody (na 1L piva je potřeba 4-8L vody), a tak byly a jsou pivovary budovány v místech, kde jsou velké zdroje kvalitní vody.
Existuje několik druhů sladu. U nás je nejrozšířenejší slad ječmenový. Rovněž existují obilné slady pšeničné, kukuričné nebo dokonce rýžové. Dále se slady rozlišují slady dle barvy (světlý, bavorský, karamelový a barevný) a existují rovněž speciální slady (kouřový, diastatický, proteolitický, kyselý a lihovarský).
Odrůd chmelu je několik, nicméně pro výrobu piva se používá
chmel otáčivý
(Humulus lupulus), který
je hojně pěstován na území České republiky. Nejznámnější oblast je Žatecká, kde se pěstuje např. Žatecký ranný poločerveňák, který získal chráněné označení původu. Dále se chmel u nás pěstuje například v Ústecké a Tršické oblasti. Nicméně do ČR pivovary dost často dováží levnější chmel z USA a Evropy a kvalitní český chmel se používá u většiny piv jen k dochucení.
Kvasnice, nebo také pivovarnické kvasinky se používají pro zkvašení piva. Proto existují kvasinky spodní (pro výrobu spodně kvašených piv) a svrchní (pro výrobu svrchně kvašených piv). Dále existuje tzv. kvašení spontánní, a to probíhá za pomocí divokých kvasinek ze vzduchu a těmi co zbyly po předchozím kvašení. Hlavní kvašení obvykle trvá 6 - 10 dní.
V Českých zemích je přidávání koření do piva spíše okrajovou záležitostí, i když v posledních letech se objevují i piva s kořením. Jiné země, rovněž s dlouhou pivní tradicí vaří hojně piva, která obsahují koření jako koriandr, anýz, skořice, zázvor a další. Mezi tyto země patří například Belgie. Některé např. Vánoční, či Velikonoční speciály mohou obsahovat pět a více druhů koření.